Český ekvivalent „hi“ – jednoduše a prakticky

V češtině neexistuje jeden přesný ekvivalent pro anglické hi. Nejčastěji se používá ahoj, ale podle situace můžete sáhnout po čau, nazdar nebo i po formálnějších dobrý den a dobré ráno. V tomhle článku vám ukážu, kdy co říct, aby to působilo přirozeně.

Kdy použít ahoj a kdy čau

Ahoj je univerzální pozdrav mezi přáteli, rodinou i známými. Hodí se jak při setkání tváří v tvář, tak v textových zprávách. Čau je o něco uvolněnější a často se používá mezi mladšími lidmi nebo v neformálním prostředí, například v kavárně nebo při sportu. Pokud si nejste jistý, zvolte raději ahoj – nikdy neurazí.

Neformální a formální pozdravy

Pro opravdu neformální situace můžete vyzkoušet nazdar nebo dokonce čus. Nazdar se často slyší v menších městech a mezi lidmi, kteří se dobře znají. Naopak v práci, úřadě nebo když potkáváte někoho, koho neznáte dobře, je lepší zvolit formálnější dobrý den, dobré odpoledne nebo dobrý večer. Tyto pozdravy ukazují úctu a jsou bezpečnou volbou.

Jedna z pravidel, která mi pomohla, je: pokud si nejste jisti, jaký tón má konverzace, začněte formálně a nechte druhou stranu, aby přepnula na neformální styl. Většina lidí to ocení a nebude to vypadat divně.

Další tip: v e‑mailu můžete použít vítám vás nebo rád/ráda vás zdravím, pokud chcete být opravdu slušní. V rychlých zprávách nebo na sociálních sítích funguje čau a ahoj výborně.

Stručně řečeno, český ekvivalent hi závisí na tom, kdo je vaším protějškem a kde se nacházíte. Pro běžnou konverzaci stačí ahoj. Pro kamarády a mladé lidi klidně čau nebo nazdar. V oficiálním kontextu se držte dobrý den a podobných výrazů.

Takže příště, když uslyšíte „hi“, nechte se vést těmito jednoduchými radami a vyberte ten pravý český pozdrav. A hlavně, buďte sami sebou – to je vždy nejlepší překlad.