Korporátní byty pro pracovní cestovatele: jaký design opravdu funguje

Korporátní byty pro pracovní cestovatele nejsou jen hotelové pokoje s kuchyní. Jsou to prostory, které mají jednu jedinou věc na srdci: umožnit člověku pracovat, odpočívat a cítit se jako doma - bez toho, aby se musel přizpůsobovat náhodnému, šablonovému prostředí. V České republice se tento segment začíná rozvíjet, ale stále chybí standardy. Každý byt je tedy jako malý projekt - a ten, co funguje, nezačíná nábytkem. Začíná pochopením, co cestovatel opravdu potřebuje.

Co pracovní cestovatel opravdu potřebuje?

Nejsou to luxusní materiály. Nejsou to pětikilové koberce nebo zlaté kohoutky. Potřebuje stabilitu. Potřebuje, aby mu byt nevyžadoval přizpůsobování. Když přijede do Prahy na tři týdny, nechce se učit novému layoutu každý den. Chce, aby všechno bylo tam, kde by mělo být. Kde je kabeláž pro notebook. Kde je místo na oblek, který nechce zmršený. Kde je světlo, které nebolejí oči, když pracuje večer.

Projekt Byt pro cestovatelku od architektonického studia Mooza-arch z roku 2022 to ukázal jasně: bourání příček, aby vznikl otevřený prostor, nebylo jen estetickým výběrem. Bylo to o tom, aby člověk nečekal, kde je co. Když máš kuchyni, obývák a pracovní úhel v jednom plynulém toku, neztrácíš čas na přechod mezi zónami. A když máš koupelnu, která není jen příčka mezi dvěma místnostmi, ale místo, kde se můžeš opravdu uvolnit - pak se byt přestane chovat jako dočasný úkryt a začne být domovem.

Prostor musí být světlý, ale ne jen světlý

Architekt Vladan Behal v projektu Luxferový byt v posledním patře v Praze řekl něco, co se často opomíjí: „Nenarušuj výhled ven.“ To není jen o krásném pohledu na řeku. Je to o tom, že když pracuješ v bytě, nemáš pocit, že jsi v podzemním sklepě. Když máš přirozené světlo, které se mění během dne, tělo to vnímá. Nepotřebuješ umělé světlo, které ti říká, že je 17:00, když je teprve 15:00. V tomto bytě nebyla televize hlavním prvkem. Byla tam podlahová světla, která nevisí, nezakrývají okno a nevyrážejí záři do očí.

Podle CzechDecoTeam z roku 2021 je klíčové „vizuální propojení s exteriérem“. To znamená: vstupní dveře - obývací prostor - terasa. Když jdeš do bytu, vidíš ven. Nevidíš hromadu nábytku. Nevidíš závěs. Vidíš světlo, které se do bytu vkládá jako přírodní prvek. A to je to, co tě uklidní, když jsi dva týdny pryč od domova.

Úložné prostory nejsou volba - jsou nutnost

Nejčastější chyba v designu korporátních bytů? Chybějící skříně. Nebo špatně umístěné.

Uživatel na archiweb.cz v roce 2023 napsal: „Musel jsem nechat zavazadla v obývacím pokoji.“ To není design. To je chaos. Pracovní cestovatel přijíždí s oblekem, botami, kabely, notebookem, záložními batériemi, léky, sportovním oblečením. A když nemá místo, kde to všechno uložit, začne se cítit jako dočasný návštěvník. A to je přesně to, co se má vyhnout.

Projekt Byt s duší cestovatele od CzechDecoTeam měl návrh na „větší šatnu pro pracovní oblečení“, ale uživatelé stále kritizovali nedostatek místa. Řešení? Skříně s vnitřními děleními. Hluboké skříně s výsuvnými lištami. Místo, kam se dá uložit i ta černá kožená taška, kterou používáš jen na konferencích. A když je toto místo za dveřmi - neviditelné, ale přístupné - cítíš se v bezpečí. Ne jako host, ale jako ten, kdo tu bydlí.

Minimalismus s osobním dotekem

Architektka Marie Nováková z Bomma.cz v rozhovoru z roku 2022 řekla: „Dominantou celého bytu pro cestovatele je velký obývací pokoj s kuchyní.“ A přidala: „Nedělejte to příliš osobní.“

To je klíč. Když přijdeš do bytu, nemáš chtít vidět fotky předchozího nájemníka. Nemáš chtít vidět jeho obrazky, jeho knihy, jeho šátky. Ale zároveň, když je všechno bílé, prázdné a bez chutě, cítíš se jako v nemocničním pokoji.

Řešení? Minimalistický základ. Bílé zdi. Dřevěná podlaha. Kvalitní světlo. A pak jeden detail - například žlutá sedačka od Morosa, kterou zmiňovala recenze na Novinky.cz. Nebo původní leštěný mramorový podlaha, která přidává teplo. Nebo jedna kniha na stole, která se nehodí do žádného systému - ale připomíná, že tady bydlí člověk, ne stroj.

Proč to není jako hotel?

Hotel ti dává čisté ručníky, každý den. Ale neví, jak se ti líbí káva. Neví, jestli chceš pracovat večer nebo ráno. Neví, jestli potřebuješ místo na kabely, nebo jestli máš výškové boty, které se nevejdou do běžného skříně.

Korporátní byt je navržený pro konkrétního člověka. Ne pro „průměrného cestovatele“. A to je rozdíl. V hotelu je každý pokoj stejný. V korporátním bytě je každý pokoj jiný - ale každý z nich je navržený tak, aby ti nebránil v práci, ale podporoval.

Projekty jako Design interiéru společenské části bytu v Ostravě od Dadode.cz ukazují, že kuchyně a obývací pokoj se mohou propojit. Nejen fyzicky, ale i vizuálně. Když můžeš připravit kávu a zároveň sledovat, jak se světlo mění na ulici, nečekáš na čas. Čekáš na to, co přijde. A to je klid.

Je to drahé? A co je za to hodné?

Profesionální design korporátního bytu stojí. Podle údajů z Muuza.cz se náklady pohybují kolem 1 600 Kč za hodinu práce architekta. To je víc než dvojnásobek standardního bytového projektu. A trvá to 4-6 měsíců od návrhu do realizace.

Ale co je za to hodné? Když jsi v Praze, Brně nebo Ostravě na tři měsíce, a každý večer si přijdeš domů a necítíš se jako cizinec - pak je to hodné. Když nemusíš hledat kabely, když máš místo na všechno, když světlo nebolejí oči - pak je to hodné. Když se těch pět týdnů v bytě neztratíš v každém koutě, ale můžeš se soustředit na práci - pak je to hodné.

Ve Spojených státech nebo Německu existují společnosti jako Blueground, které nabízejí standardizované byty pro cestovatele. V Česku to ještě není. Zde to ještě dělají malá studia - Muuza, Dadode, Vladan Behal Design. A to je výhoda. Protože každý byt je jako malý umělecký dílo. Ne jako výrobní řada.

Co se děje v roce 2025?

Do roku 2024 už některé designové studia začaly spolupracovat s developerskými společnostmi. Bomma.cz například vytváří „standardizované řešení pro developerské projekty“. To znamená: příští novostavby budou mít v sobě připravené byty pro cestovatele. Ne jako doplněk. Ne jako „možnost“. Ale jako součást projektu.

Technologické firmy s pobočkami v Praze už teď hledají byty, které nevyžadují každým rokem nový design. Chtějí, aby byt fungoval pro každého, kdo přijede. A to je přesně ten bod, kde se tento trh začíná měnit. Ne z větších korporací. Z toho, že lidé začali věřit, že design není luxus. Je to základní potřeba.

Co dělat, když hledáš takový byt?

Neptej se: „Má to kabely?“ Ptaj se: „Má to místo, kam se můžu uložit?“

Prohlédni si:

1. Je vstupní chodba přehledná? Nebo je tam hromada věcí?
2. Je kuchyně propojená s obývacím pokojem? Nebo je oddělená příčkou?
3. Je koupelna větší než 4 m²? A má vlastní osvětlení?
4. Je tam skříň, kam se vejde i ten největší kufřík?
5. Je světlo přirozené? Nebo je všechno osvětleno jednou slabou žárovkou?
6. Je něco, co tě překvapí - ale nevadí? Třeba malý kousek původního mramoru? Nebo žlutá sedačka?

Tyto věci nejsou v reklamních materiálech. Ale jsou v těch bytích, které lidé nechcou opustit.